Zavřít zprávu

Něco se pokazilo

Špatná odezva serveru. Zkuste obnovit stránku.

Tomáš Jan Baťa (1914-2008)

TJB 2007

Tomáš Baťa mladší (1914-2008) byl už za svého života monumentem baťovství a jeho příběh ztělesněním všeho nejlepšího, co patřilo k baťovským tradicím a co už v současné české populaci nacházíme jen zřídka: pomníkem důslednosti, iniciativy a píle. Ale také vůle a nebojácnosti přihlásit se k ideálu pravdy a setrvat s ní, a to po celý život. Jistě, nemusel podobně jako my, čelit oběma totalitám přímo doma. O to je ovšem kontinuita všeho, co podnikl pro svůj národ už za války ale později po pádu komunismu pro jeho prestiž a důstojné znovuzařazení do demokratické společnosti vyspělých států záslužnější.

Tomáš Jan Baťa, zvaný tradičně všemi baťovci už od dob nejrannějšího mládí - bez dovolení, ale o to láskyplněji - Tomík, se narodil 17. září 1914 ještě jako rakouskouherský občan, dostal do vínku první světovou válku, s jejím koncem však už i vyhlídku na blížící se národní svobodu a samostatnost. A těch mu bylo dopřáno v nové, takřka stejně mladé demokracii už od dětství vrchovatou měrou.
Jeho matkou byla Marie Menčíková, dcera českého dvorního bibliotékáře ve Vídni, otcem zakladatel už tehdy velmi úspěšné zlínské firmy Tomáš Baťa.

TJB po narození s matkou Marií

Malý Tomáš si už jako chlapec si od láskyplných ale rozhodně nerozmazlujících ho rodičů užil náročných úkolů. Už jako devítiletý putoval několikrát zcela sám do Anglie či do Německa a později i do Švýcarska, kde po celý rok studoval odloučen od rodiny a získával na samostatnosti. Náročný otec, zakladatel moderní ševcovské dynastie, věděl, proč nad ním měla i už od pěti ve Zlíně dohled slečna, s níž směl mluvit jen německy nebo anglicky. Možná by se i zdálo, že ho tak připravoval pro kariéru nejvyššího stupně nebo na diplomata tehdy už mezinárodně respektované Československé republiky, následující cíle však byly vpravdě baťovské: i s anglickým a švýcarským lyceem se musel doma nejdříve ze všeho vyučit ševcem, získat výuční list. Ale dělal i na kruhu, prodával před tovární branou fabriky boty ve slevě a vůbec – musel umět všechno. Naučit se nestydět se za nic, co umí, tak jako každý v otcově "království bot", ať patřil k poddaným nebo vyvoleným.

TJB s otcem Tomášem a matkou Marií Vše mělo svůj, otcem pečlivě volený smysl. I onen výuční list, podmínka umožňující mu později, až bude třeba, získat i živnostenské oprávnění ředitele továrny. I Tomáš sám pochopil otcovu snahu. I vědomí, že vše, čím projde, mu jednou přinese smysl pro toleranci a schopnost porozumět celku, vcítit se i do těch nejobyčejnějších, šéfům někdy i utajených problémů těch dole.

A to také později, už bez otce, mnohokrát uplatnil ve světě při výchově svých vlastních podřízených. Pak ovšem zatím jen ideální a do detailů promyšlená cesta mladého nástupníka dlážděná nejlepšími úmysly dostala náhle ten nejtragičtější přídech.


TJB při učňovských zkouškách Bylo mu osmnáct, když otec Tomáš v létě 1932 zahynul při havárii letadla. Firma katastrofu přežila. Strýc Jan, jenž s ní dle závěti převzal i dřívější manažerský tým, dodržel i vše, co bylo naplánováno s Tomíkem: podporoval jeho další akademické vzdělání a zájmy, dbal na to, aby se zúčastňoval běhu podniku. Tak jako otec Tomáš - i strýc Jan stál o Tomíkův názor, bral ho i na služební cesty, připravil mu první řídící funkce. Tomáš se tak stal postupně vedoucím prodejny ve Švýcarsku a v Německu, později ředitelem slavného Obchodního domu ve Zlíně, pracoval v britském ústředí Bati v East Tilbury nedaleko Londýna. A v souvislosti s obavami z Hitlerovy expanze byl nakonec roku 1937 pověřen i vybudováním pobočky a obchodní sítě v Belgii.


TJB s matkou V. Havla Pokoření Československa a počátek druhé světové války však posunuly směr jeho cílů podruhé. Po okupaci vlasti Němci odchází nejprve do Švýcar, později do Anglie a nakonec překračuje na Queen Mary oceán, aby jako sotva čtyřiadvacetiletý založil zcela novou baťovskou společnost v Kanadě. Někdejší Tomík, teď už Tomáš junior tak započal už zcela samostatnou podnikatelskou dráhu. Úkol byl o to složitější, že paralelně s tím vznikala v téže době, ale pod Janovým vedením podobná továrna v americkém Belcampu a jak se záhy ukázalo, obě aktivity setkávaly se stále většími potížemi. Při nejmenším co do potřeby zkušeného personálu blokovaného díky Němci okupovanému Protektorátu ve Zlíně.

TJB se strýcem Janem AntonínemKanadské začátky byly až neuvěřitelně náročné a svým dílem museli přispět všichni. Dokonce i Tomíkova maminka, Marie Baťová, přinášející do budované strojírny vlastnoručně uvařenou polévku. Brzy však odjela i ta. V obsazeném ale plně funkčním Zlíně totiž vzrůstalo nebezpečí, že by mohl být zabaven ve prospěch válečné mašinérie. Chyběl tam její vlastník. Řešení, které společně s Janem našli, bylo stejně absurdní jako výchozí situace sama: na paní Baťovou byla převedena většina akcií a ona sama pak odjela zpět do Protektorátu, kde po celou válku zastupovala zbytek akcionářů. V nerovném boji s podezřívavou německou policií mohla alespoň využít této situace a k pomoci strádajícím dětem a rodinám mnoha zatčených odbojářů.

Batawa mezitím nejenže obstála, ale získala si takové uznání, že poté, co s Velkou Británií vstoupila do války s Německem i její tehdejší kolonie - Kanada, začala baťovská strojírna produkovat namísto strojů na výrobu bot pro Spojence důležitější součásti zbraní a torpéd.

TJB jako voják 1945 Nebylo divu, že se o tom u nás ani po válce nepsalo: Okolnost, že právě konvoje s miliony tun vojenského materiálu a tisícovkami aut a stíhaček pro Sovětský svaz vděčily za svou ochranu také značce Baťa, jíž u nás komunisté nemohli přijít na jméno tak, že přejmenovali dokonce i Zlín na Gotwaldov, byla samozřejmě krajně nevhodná. Zde se sluší k větší slávě samotného Tomáš Bati mladšího podotknout, co u nás málokdo ví: že totiž většina konvojů určených ruskému Murmansku nebo britským přístavům před dnem D bylo chráněno kulomety, děly a torpédy vyráběnými i díky českým rukám pod jeho vedením v kanadské Batawě.


Stejně jako fakt, že Tomáš Baťa byl kapitánem kanadské armády a krátce po válce byl spojeneckým velením dokonce delegován, aby doprovázel nové velvyslance do Prahy.

Byla to zvláštní doba: na jedné straně oficiální delegát vítězných mocností - na druhé smutné setkání s matkou, která prožila válku ve Zlíně skoro jako rukojmí a nyní se jím stala de facto skoro podruhé: opět totiž nepřipadalo v úvahu, aby se vrátila s ním, takže Tomášovi pak trvalo dlouhé měsíce než našel cestu, jak dostat maminku bezpečně opět do Kanady.

To už vrcholily i spory, které začaly již za války a které rozdělily baťovský svět na dvě, navíc dlouho ne přesně definované zóny vlivu: na svět strýce Jana Bati, jenž opustil už za války USA a žil v Brazílii, a svět jeho synovce Tomáše. Vlekoucí se soudní jednání v Americe však nebyla jen dalším závažím z dědictví po otci. Zpomalila i vývoj oslabený už znárodněním Zlína a komunistům jen poskytla další argument. Ale i když z majetkového sporu vyšla nakonec vítězně rodina v Kanadě, Tomáš se nikdy nespokojil s faktem, že jméno Jana Bati utrpělo újmu nezaslouženým nařčením z kolaborace a povždy hledal cestu, jak je očistit.

V soukromém životě byl pro něj důležitým milníkem sňatek se Sonjou Wettsteinovou, dcerou švýcarského právníka a letitého spolupracovníka firmy, stejně jako šťastná postupně se rozrůstající rodina v podobě tří dcer, Moniky, Christine a Rosemarie, jakož i „následníka trůnu“ – syna Thomase George Bati.

Následovala padesátá léta, svět rozdělený Železnou oponou. Představa, že po válce, když se obnoví doprava a zpřetrhané vztahy, vrátí se baťovské impérium k původním jistotám, se ukázala být jen zbožným přáním. Tomášova nelehká role jeho obnovitele stála obrovské úsilí, protože dokonce i tak bezproblémové podniky, jakým byl třeba indický, i během války prosperující Batanagár, byly náhle vystaveny docela novým, politickým, sociálním a hlavně dekolonizačním tlaků. Náhlé osamostatnění Indie a její následné rozbití a vznik Pakistánu byly jen jedním z prvních, protože podobný proces absolvovala pro náhle vzplanuvší vlnu osamostatňujících se hnutí vzápětí i Afrika a celý svět. Celý svět zásobovaný botami značka Baťa. Je vůbec možné, že to vše řídil stále jeden a tentýž člověk? Opuštěný jakkoliv prozíravým otcem už v osmnácti? A v pětadvaceti postavený válkou před úkol postavit nový „náhradní“ Zlín v Kanadě?

TJB - svatba se Sonjou

Tomáš Baťa to dokázal. I když bez dalších Zlínem odchovaných českých odborníků, od nichž jej oddělil komunistický režim, musel společnost logicky internacionalizovat a rozloučit se tak postupně jen nerad s tmelící československou loajalitou a vlastenectvím původních baťovců, kteří odcházeli postupně do penze. Vlastenectvím, jež bylo zvláště ve chvílích nouze mnohdy silnější než i ohrožení života nebo jistota výplaty, a které mohl jen těžko čekat od nové, jakkoliv kvalifikované ale mezinárodní garnitury.

TJB s rodinouTJB - návštěva Afriky


Nyní už zralý Tomáš Baťa nelehké časy překonal a převedl společnost nebezpečnými vodami postupně až do devadesátých let, díky nimž se mohl navrátil se v nově osvobozené vlasti zpět do Zlína. Byl jedním z vůbec prvních významných zahraničních Čechů, kteří navštívili vlast doslova v prvních možných dnech po převratu a stejně dychtivě se účastnil všech možností a akcí, které by jí mohly navrátit někdejší čest a slávu.

Po volbě Václava Havla za prezidenta státu se stal členem jeho Rady konzultantů, byl to také on, kdo do Čech a na Slovensku přivedl americkou neziskovou organizaci Junior Achievement pomáhající výchově mladých talentů moderního managementu. Její české pobočce také poskytl veškerou podporu, včetně prostorů v Praze a ve své rodinné vile ve Zlíně.

TJB ve vojenskémTJB s Hillary Clinton


Nelze zapomenout ani na jeho trvalou snahu o očištění pověsti svého strýce Jana Antonína Bati, jenž zemřel ještě v padesátých letech v Brazílii, se stigmatem zrádce národa uděleným mu komunisty už ovlivněným soudem. A společně s úsilím brazilské rodiny v letitém boji uspěl, když byl Jan v roce 2006 českými soudy skutečně rehabilitován.

TJB s Matkou TerezouTJB mezi dělníky


Už od devadesátých let se Tomáš Baťa účastnil mnoha mezinárodních konferencí jak u nás tak i v zahraničí, a i přes pokročilý věk se osobně účastnil mnoha aktivit i ve výzkumu výroby obuvi, kde se mimo jiné přímo podílel na rozvoji počítačové technologie.

TJB v pracovněTJB mezi botama 2


Předsedal také významnému Obchodnímu a průmyslovému poradnímu výboru zemí OECD pro transformaci zemí Střední a Východní Evropy a v této funkci se zasloužil o přijetí Česka a Slovenska do této organizace. Byl čestným doktorem řady světových univerzit, čestným plukovníkem kanadské armády a držitelem mnoha vysokých ocenění, mimo jiné i nejvyššího řádu Kanady, Řádu T.G. Masaryka a slovenského Bílého dvojkříže.

TJB na Valašsku TJB během revoluce 1990


TJB oslavujícíPo letech izolace a marného zavrhování režimem se tak Tomáš stal znovu symbolem českého úspěchu. Přesněji řečeno - nikdy jím být ani nepřestal. Je možná symptomatické, že když se - jako jedna z vůbec prvních exilových osobností - objevil ještě koncem roku 1989 ve Zlíně, myslela si dobrá polovina jásajícího náměstí zbavená letitou propagandou přesnějších informací, že ten dojatě se usmívající prošedivělý muž před nimi, je předválečný Tomáš Baťa, zakladatel Zlína, jenž se teď prostě vrátil. Že je svůj vlastní otec.

Může být vlastně krásnější pointa? Úžasnější pocit? Pádnější důkaz, že lze uskutečnit neuskutečnitelné? Celým svým životem to dokazoval znovu a znovu.

A svou smrtí nás postavil před těžký úkol: pokoušet se o to i bez něj.

Pavel Hajný

Oficiální tisková zpráva rodiny zesnulého Tomáše J. Bati (anglicky)
Oficiální tisková zpráva rodiny zesnulého Tomáše J. Bati (česky)


rodina TJB
Načítání...

Odeslali jsme nové heslo na Váš e-mail.

Pokračujte na přihlášení

Ztratil jste heslo?

Je snadné ztratit přehled o vašich přístupových údajích. Chceme vám proto pomoci s jednoduchou obnovou hesla.

Pokud potřebujete poradit, kontaktujte nás na e-mailu kontakt@bata.cz nebo na telefonu +420577685277

Přihlášení

Pokud jste se do starého klubu přihlašovali číslem karty a PINem, tak pro první přihlášení do nového klubu zadejte číslo karty (bez mezer) do pole pro e-mail a PIN do pole pro heslo.

Zapomněli jste heslo?

Pokud potřebujete poradit, kontaktujte nás na e-mailu kontakt@bata.cz nebo na telefonu +420577685277

Byli jste úspěšně přihlášeni jako

Načítání...

Děkujeme, že jste se k nám přidali

Stačí pouze zkontrolovat Váš e-mail a potvrdit přihlášení k odběru. Již brzy se můžete těšit na novinky od Bati. Bereme spam hodně vážně, chceme proto mít jistotu, že je všechno správně.