4.1. 2006
A já ti řeknu, kdo jsi. Možná tak by mohlo vypadat nové pořekadlo - čím jsou možnosti, jak se oblékat, širší, tím více toho náš vzhled o nás odhaluje.
Teď v zimě to je kožešinová ušanka, na jaře to byla volánová sukně a dlouhé korále. Kamarádka Tereza jde vždycky s dobou – trendy sleduje pečlivě a podléhá jim s rozmarnou radostí. Když už nic jiného, alespoň jsou příjemnou záminkou, proč se vydat do obchodu pro něco nového. Pro Alici je móda naopak něco, čím nechce ztrácet čas – s nadhledem studentky filozofické fakulty vám umí dát najevo, že rozhodně nehodlá podléhat marketingovým tlakům velkých značek a má svůj vlastní styl. Přesto se obě kamarádí. Zatímco Tereza u kafe během hovoru opět uteče k tomu, co viděla ve městě, Alice ve svém ,klasickém‘ černém svetru vypadá, že se zájmem poslouchá. A zničehonic stočí hovor jinam. „Nečetly jste už ten nový román od Topola?“ zeptá se, jako by to byl ten nejpřirozenější vstup do diskuse, která se zrovna dostala k otázce, kde mají pěkné kozačky.
Čím to je, že někdo se stane obětí módy, zatímco pro jiného je oblékání nutnost, která mu z ranního času krade deset minut? Jak to, že si někdo lehce vytvoří vlastní nadčasový styl, a jiný ten svůj nikdy nenajde? Samozřejmě, důležitou roli hraje okolí, v němž vyrůstáme a také žijeme – právnička se nemůže oblékat stejně jako grafička z designového studia. Řada profesí si stanovuje svůj ,dress code‘, předpisy, jak do práce chodit – třeba pravidlo, jak mít dlouhou sukni, nebo že nesmíte přijít do práce bez punčoch, byť byste se měla uvařit ve vlastní šťávě.
Martina, pětatřicetiletá P. R. manažerka, to potvrzuje: „Když jsem šla do agentury, bylo mi jasné, že budu muset trochu změnit svůj styl oblékání. Nakonec jsem si ale pořídila téměř celý nový šatník. Přesto mi pořád dávali najevo, že bych měla chodit ke klientům více ‚byznys‘. Trvalo mi dost dlouho, než jsem do prostředí zapadla.“
Ačkoli zůstala pracovat v mediální oblasti, to, co bylo dovoleno novinářce, nebylo dovoleno account manažerce. Na druhou stranu, pracovní prostředí nevysvětluje všechno – jinak by totiž mezi lidmi se stejnou profesí neexistovaly rozdíly..
